Reutersvärdova originalita se v jeho díle projevila velmi brzy – v 18 letech. Ještě jako student v roce 1934 vytvořil symbol "Nemožného trojúhelníku", složeného ze série obdélníků v perspektivě. Thomson Gale ve svém Světě matematiky publikovaném v roce 2006 uvedl, že "trojúhelník na první pohled vypadá jako jednoduchý geometrický tvar, který je důvěrně známý všech dětem školou povinným. Ale když se oko snaží sledovat jeho obrysy, trojúhelník neočekávaně začne být oslnivou zkušenost, když jeho spodní čára začne dělat mozku zmatky v intuitivních znalostech fyzikálních zákonů." Právě tento trojúhelník byl v roce 1982 švédskou vládou vybrán na poštovní známku.

V roce 1937 Reutersvärd vytvořil svoje první Nemožné schody a koncept, který vedl následně i k nemožné vidličce. Později se soustředil na akademiky. V roce 1958 četl nyní již klasický článek rodinného týmu otce a syna Lionela a Rogera Penroseových o nemožných objektech, včetně trojúhelníku a schodů, které Penroseovi vyvinuli samostatně. Jeden z umělců, které tento článek inspiroval, byl také M. C. Escher. Ten publikoval dva tisky nemožných budov v roce 1961 a 1962. Jednalo se vlastně o aplikaci konceptu, který Reutersvärd vytvořil o dobrých 20 let dříve, než se stejnému tématu začali věnovat seriózní matematici a další umělci. Do roku 1963 Reutersvärd vytvořil několik nových a originálních nemožných objektů, které představila galerii ve Stockholmu.

Své objekty tvořil indickým inkoustem na japonský rýžový papír jen rukou bez pravítka či jakékoli mechanické pomůcky. Obvykle používal japonskou perspektivu, kde všechny paralelní linie zůstávají rovnoběžnými a vizuálně se nikdy nesetkají. Roztřesené linky, které vznikaly při práci během jeho desetihodinové jízdy vlakem ze Stockholmu do Lundu a zpět, se objevují v některých z jeho obrazů. Objekty byly často kolorovány japonskými barevnými křídami.

Pokud srovnáme jeho práci s mnohem známějším umělcem nemožného, tedy M. C. Escherem, lze říct, že Escher vytvářel kolem nemožných objektů obydlené světy, zatímco Reutersvärdova díla byla většinou čistě geometrickými tvary.

Reutersvärd vytvořil více než 2500 objektů. V druhé polovině 60. let bylo o jeho díle publikováno mnoho knih a jeho objekt byly představeny na mnoha mezinárodních výstavách. V 80. a 90. letech pokračoval ve tvorbě nemožných objektů, kterými zaplnil mnoho poznámkových bloků. V polovině 90. let se jeho díla objevila v několika veřejných budovách ve Švédsku a v Národním švédském muzeu a Muzeu moderního umění ve Stockholmu. V současnosti matematici a psychologové používají jeho kresby jako příklady při studiu vizuálního vnímání. Jeho díla byla také inspirací pro sochařská a architektonická díla ve Švédsku.

Oscar Reutersvärd, který bývá nazýván „otcem nemožného objektu“, zemřel v roce 2002 ve věku 87 let.