%PM, %16 %834 %2017 %19:%dub

Maurits Cornelis Escher

Ohodnoťte tento klam nebo iluzi
(1 Hlasovat)
Maurits Cornelis Escher - 5.0 out of 5 based on 1 vote
Maurits Cornelis Escher

Jsou lidé, kteří vidí svět po svém a nalézají v něm to, co jiným zůstává skryto. A dokáží nám ho navíc naservírovat ze zcela nové perspektivy. Jedním z nich je Maurits Cornelius Escher, jehož hrátky s geometrií a symetrií z něj učinily jednoho z neoriginálnějších umělců 20. století. Jeho hravost kombinovaná s až matematickou přesností baví i v současnosti příznivce po celém světě. Objevují se nebo minimálně inspirují i v neočekávaných formátech – například v animovaných seriálech nebo počítačové hře.

M. C. Escher pocházel z Nizozemí, kde se narodil v roce 1898. I když nedokončil střední výtvarnou školu, naučil se tam mimo jiné techniku linorytu a posléze nastoupil na Harlemskou vysokou školu architektury a umělecké ornamentiky. Zde mimo jiné studoval pod vedením svého pozdějšího přítele Samuela Jessuruna de Mesquita. Získal tu zkušenosti nejen s kresbou, ale s různými jinými grafickými technikami.

Významným byl pro něj rok 1921 – poprvé v životě navštívil Itálii, zemi, která mu učarovala, a zároveň mu v novinách mu byly otištěny první dřevořezy. O rok později opustil školu a procestoval Španělsko a znova také Itálii. V roce 1923 právě v Itálii potkal svou budoucí ženu Švýcarku Jettu Umiker. Po svatbě se na 11 let usadili v Římě, až v roce 1935 je zhoršující se politická situaci za vlády Mussoliniho je vyhnala do Švýcarska. Postupně se jim narodili tři synové - Georg (1926), Arthur (1928) a Jan (1938). V roce 1937 se rodina přesunula do Belgie a o 4 roky později do Nizozemí, kde M. C. Escher žil až do své smrti v roce 1972.

Během svého života vytvořil 448 litografií, dřevořezeb a dřevorytin a více než 2 000 kreseb a skic. Stejně jako někteří z jeho slavných předchůdců – Michelangelo, Leonardo da Vinci, Dürer a Holbein – také M. C. Escher byl levák. Je znám hlavně pro své takzvané nemožné konstrukce, jako voda tekoucí do kopce, nebo postavy sestupující a zároveň vystupující v jednom schodišti, a také pro kombinaci obrazů živých tvorů s geometrickými tvary.

I když v jeho nejrannějším období se objevovala spíše tradičnější díla, už zde jsou vidět základy jeho nejslavnějších budoucích děl. Příkladem toho může být třeba obraz Sedící ženský akt z roku 1921 nebo o rok mladší dřevořez Osm hlav. V následujícím italském období se věnoval hodně krajinám, ale i ke krajinomalbě přistupoval svým originálním způsobem a věnoval se i zobrazení interiérů. Příkladem je Most (1930) Procesí v kryptě (1927), Uvnitř Svatého Petra (1935) nebo Babylónská věž (1928).

Důležitá byla pro jeho dílo hlavně druhá cesta do Španělska v roce 1936, kde ho silně ovlivnila výzdoba Alhambry a také návštěva mešity v Córdobě. V jeho díle se ještě významněji začaly projevovat geometrické tvary. Začal skicovat vlastní geometrické tvary, do nichž vkládal ptáky, lvi a ryby. I když nebyl matematikem, matematika ho zajímala. Zásadní pro něj článek o grupách symetrie od Pólya, Escher pochopil i 17 tapetových symetrií roviny, což je pro nematematickou populaci španělská vesnice. Od tohoto okamžiku se jeho tvorba prolíná s matematikou. Ve svých dílech zobrazoval matematické vztahy mezi tvary, prvky a prostorem a zrcadlově zpodobňoval geometrická tělesa. Geometrické tvary se prolínají s kresbami zvířat a hmyzu.

Jeho nejslavnější díla jakoby popírala realitu a logiku a některá z nich jsou stvořitelná pouze s použitím optického klamu. K nim patří například Metamorphosis I. (1937), Den a noc (1938), Cyklus (1938), Nebe a voda (1938), Development II (1939), Pták/ryba (č. 22) (1938), Magické zrcadlo (1946), Labutě (1956), Pouto svazku (1956), Vzestupný a sestupný (1960). Krásu jak z renesančních obrazů italských mistrů, ale po svém ukázal v díle z roku 1948.

Snad nejtypičtějšími příklady Escherovy hravosti, ale také preciznosti jsou grafiky Relativita (1953), Vypouklý a dutý (1955), Menší a menší (1956), Belvedere (1958) a můj asi nejoblíbenější Vodopád z roku 1961. Jeho úplně posledním dílem jsou Hadi, které vytvořil v roce 1969.

Vedle svého grafického díla byl M. C. Escher také ilustrátorem, navrhoval tapisérie, poštovní známky a fresky. Vydal také několik knih.

Další informace

  • Datum narození: *17. 06. 1898 - †27. 03. 1972
Více z této kategorie: « Ludimar Hermann Oleg Shuplyak »

Staňte se našim fanouškem

Nejlepší optický klam

  • Bezhlavý hokejista
    Bezhlavý hokejista

    V tomhle chumlu trupů a končetin je na první pohled těžké se zorientovat, ale už na ten druhý vás upoutá bezprizorní helma bez pána. Měl některý fotograf takové štěstí nebo se spíše díváme na práci Photoshopu?

Náhodný optický klam

  • Drž se

    To jsem si jednou takhle omylem vzal foťák trochu naštorc... Nicméně stále platí, že tihle chlapíci se museli u vznikání téhle fotografie velmi dobře bavit. Znáte ve svém okolí místo, kde by se dalo vyfotografovat něco podobného?