Narodil se v roce 1959 v Cheltenhamu ve Velké Británii. Od dvou let vyrůstal ve městě Melton Mowbray. Po státní střední škole vystudoval v letech 1979 až 1983 umění na Leeds Metropolitan University. Začínal jako pouliční malíř v různých zemích Evropy, v USA a Austrálii. Vydělával si tak své cestování. Vystřídal i spoustu dalších profesí jako asistent fotografa, sadař, lepič koberců, učitel umění a angličtiny i pouliční bavič.

S pouliční iluzorními malbami na dlažbě začal začátkem 90. let. Komerčně je maluje od poloviny první dekády tohoto tisíciletí. Vyrobil také desetidílný seriál „Concrete Canvas“ v roce 2007. Napsal také knihu „Chodníkový křídový umělec“ v roce 2011, která představovala jeho tvorbu.

Jeho rané kresby byly portréty známých lidí, které mu přinesly okamžitou pozornost kolemjdoucích. Své 3D nebo deformované kresby na chodník vyvinul stranu zájmu veřejnosti i médií. Známými se staly až začátkem tohoto tisíciletí. Následovaly komerční zakázky.

"Začal jsem na ulici pro pěší v Bruselu, odkud byla přenesena stará zahrada. Zbyly po ní neobvyklé obdélníkové chodníkové desky, které mi vnukly nápad přeměnit je na plavecký bazén uprostřed ulice. Fungovalo to tak dobře, že jsem zkusil další varianty a také ty u lidí uspěly. Brzy jsem si uvědomil, že když věci můžete ukázat na chodníku, můžete je obdobně nechat vyčnívat" řekl Beever.

Dostal přezdívku "Chodníkový Picasso", ale přes tuto lichotku sám říká, že se španělským mistrem má jeho práce málo společného, snad až na to, že také Picasso se ve svém kubistickém období zajímal o trojdimenzialitu.

Beever má hodně poptávek od komerčních firem a pracoval už ve 28 různých zemích, ale pořád si nechává čas na to, aby kreslil pro své vlastní potěšení. Na jednom větším obraze na chodníku obvykle pracuje asi čtyři dny. Začíná nejprve skicou perem do bloku a tu pak převede na chodník. Používá pastelové křídy, protože se s nimi dobře pracuje a kresbu křídou lze také rychle opravit, a pigment. Ale zdaleka ne každý chodník může kreslit. Potřebuje hladký rovný povrch, na který křídy přilnou.

Každá jeho kresba se musí prohlížet z jednoho konkrétního pozorovacího bodu. Pokud se pozorovatel pohne, iluze zmizí a obraz se změní v nerozpoznatelné deformace.

"Moje práce se zjevuje doslova na ulici muži (a ženě) a není ohraničena galeriemi nebo limitována galerijním systémem,“ řekl autor. To, co si získalo pozornost světa, najdete na internetu. Z jeho 3D iluzí je to třeba Setkání s panem žabákem, Malý a velký, Vlastní portrét umělce s tekutým občerstvením, Vystrč lodičku, Ou jé!, Co takhle být přátelé, Pre-modernista a post-modernista, Bazén na High Street, Dívka na pláži, Time Square na Time Square, Mrhání vodou, Skákání po hlavě, Sjíždění peřejí, Malá nehoda ve stanici metra a mnoho dalších. Ukázky raných prací najdete na webu umělce.