Střední školu začal navštěvovat v nedalekém Geldernu, kde se konala mezinárodní soutěž pouličních malířů. Díky inspiraci pomíjejícími díly umělců, které potkal cestou do školy, se Edgar Müller rozhodl zúčastnit se soutěže. Poprvé svůj záměr uskutečnil, když mu bylo 16 let, a poprvé vyhrál v devatenácti známou kopií obrazu "Ježíš v Emauzích" od Caravaggia. V následujících letech se zúčastnil mnoha dalších mezinárodních soutěží. Od roku 1998 Edgar Müller držitelem titulu 'maestro madonnari' (mistr pouličního malířství), který má jen několik osob na celém světě. Titul uděluje největší festival pouličního malířství na světě „Grazie Festival“, který se koná v malém italském městečku Grazie. Zhruba v 25 letech se rozhodl zasvětit se zcela pouličnímu malířství. Cestoval po celé Evropě a na živobytí si vydělával svými časově limitovaným uměním. Pořádal workshopy ve školách a spolupořádal různé streetartové festivaly. Müller také založil první a zatím jediný internetový projekt pro pouliční malíře v Německu - fórum vytvořené na propagaci solidarity mezi německými a mezinárodními pouličními malíři.

Dlouhé roky Edgar Müller prezentoval lidem velká díly starých mistrů a vytvářel jejich dokonalé kopie pod nohama diváků. Své publikum pozval ke sdílení své fascinace díly starých mistrů a pomáhal jim pochopit plně svět viděný starými mistry.

Přes svou účast v kursech známých umělců a rozsáhlá studia v oboru komunikačního designu, je Edgar samouk. Stále hledá nové formy pro sebevyjádření a v současnosti usiluje o novou uměleckou formu a vytvoření svého vlastního stylu. Díly zdrojům z tradičního malířství a moderní komunikace používá Müller pro svá díla jednodušší a grafický jazyk. Maluje na velkých plochách ve veřejném prostoru a dává jim novou podobu, čímž poskytuje podněty pro vnímání kolemjdoucími. Divák se stává součástí nové scenérie. Protože je součástí jejich všedního života, lidé mění své postoje k malířství už jen tím, že scénou prochází.

Úžasné jsou i jeho fantastické krajiny pod nohama pěších, jako například vodopády, nad nimiž se chodci jakoby vznášejí, nebo pohádkové jeskyně či dokonalý odraz chrámu jakoby v zrcadle.Fascinující jsou i další obrazy, třeba jezírko s delfíny, nebo obrovské předměty denní potřeby lákající k použití, jako třeba šálek cappuccina, případně trochu hororové příšery vylézající z chodníku.

Hravost a zároveň dokonalá věrnost činí z Müllerových děl atraktivní objekt zájmu kdekoli, kde tvoří.