Typickým příkladem takového optického klamu jeSchröderovo schodiště. To se může jevit jako schodištěpři pohledu shora nebo zdola,ale obraz může být vnímán i jako výklenek nebo papír poskládaný do tvaru harmoniky.

Jiným příkladem je obrázek krychlí. Můžeme jich vidět zdola pět s bílými dny, nebo shora vidíme tři s bílými horními stěnami. Přitom se ale pořád díváme na stejný obrázek.

Psychologické klamy se dělí do dvou základních skupin, a to dvojsmyselné iluze a paradoxní iluze. Dvojsmyslné iluze jsou obrazy, které mají dva nebo více variant své interpretace. Příkladem je třeba kresba vázy, která ale zároveň může být viděna jako dva profily obličejů proti sobě.

Dvojí výklad připouští obrázek brýlí. Díváte se na skla brýlí s nožičkami za nimi, nebo na brýle, kde jsou blíže k vám nožičky a skla  až za nimi?

Paradoxní klamy nedávají v realitě žádný smysl a tak, jak jsou zobrazené, bychom je nikdy nedokázali sestavit. Patří sem například i tzv. nemožné objekty, jako Penroseův trojúhelník, věčné schodiště, nereálná kostka

Dalším příkladem paradoxního klamu je obrázek slona, u kterého se nemůžeme dopočítat, kolik nohou vlastně má.

Někteří umělci se věnují vytváření dvojsmyslných obrázků cíleně. Jedním z nich je například Octavio Ocampo, který namaloval třeba obraz Rodina ptáků, který je ale zároveň dívčím obličejem. Stejně tak najdeme obličej na obraze květiny a motýla a řadě dalších od stejného autora.