Op-art

Op-art je zkratkou anglického termínu optical art, česky optické umění. Tento výtvarný styl se začal rozvíjet na přelomu 50. a 60. let minulého století, ale své jméno dostal poprvé v roce 1964. Stalo se to během příprav výstavy Citlivé oko (The Responsive Eye) v newyorském Muzeu moderního umění. Jeden z redaktorů časopisu Time přišel s termínem optical art a jeho zkrácením a určitou parafrází pop-artu vznikl op-art.

Autoři pracující v op-artovém stylu kombinují znalosti geometrie, optiky, fyziognomie lidského zraku a také psychologie. Využívají optické klamy, které vzniknou díky rytmickému řazení geometrických obrazců. Op-art spojuje optické efekty a geometrickou abstrakci. Hodně pracuje s černou a bílou (hlavně v nejstarším období, později se objevují i barvy), s geometrickými obrazci, rastry. Op-artová díla vyvolávají optické iluze, pocity pohybu či nestability obrazu, nebo iluzi třetího rozměru prostoru v dvojrozměrném díle.

Od svých diváků vyžadují tato díla určitý čas na sledování a také soustředění se. Pokud divák dílo pozoruje upřeně dostatečně dlouhou dobu, receptory jeho sítnic se unaví a dojde k vhodné situaci pro vznik iluze pohybu či barev.

Op-art navazuje na tvorbu výtvarníků, věnujících se geometrické malbě, například na Josefa Alberse, či Maxe Billa. Díla z prvního období byly malby či grafiky v dvojrozměrném prostoru, ale později se v op-artových dílech začaly používat také mechanické prvky, jejich autoři pracují s elektřinou a světlem. Typická je pro op-artové umělce snaha nabídnout jejich díla co nejširší veřejnosti prostřednictvím snadno rozmnožitelných výtvarných technik.

Op-art se ale neomezil jen na výtvarné umění, ale postupně pronikl také do architektury, módního návrhářství, fotografie a plakátové tvorby. Ovlivnil také trojrozměrné stretartové obrazy. 

Za nejznámější reprezentanty op-artu jsou považováni Victor Vasarely, Bridget Rileyová, Jesús-Rafael Soto, Youri Messen-Jaschin, Richard Anuszkiewicz, Richard Allen, Julio Le Parc, Julian Stanczak, Carlos Cruz-Diez, M. C. Escher, Agam, Daniel Burren, Nicolas Schöffer, Peter Sedgely, Reginald Neal, Josef Albers nebo Ross Bleckner.

Op-art se odrazil i v tvorbě českých umělců, například členů výtvarné skupiny Křižovatka
(Jiří a Běla Kolářovi, Zdeněk Sýkora, Karel Malich, Vladimír Burda, Vladislav Mirvald a další), více než čtyřicet autorů sdružených v Klubu konkrétistů, fotograf Zdeněk Virt, Jiří Hilmar, Milan Dobeš a další.

Více z této kategorie: « Nereálné obrazce Paobraz »

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

Staňte se našim fanouškem

Nejlepší optický klam

  • Bezhlavý hokejista
    Bezhlavý hokejista

    V tomhle chumlu trupů a končetin je na první pohled těžké se zorientovat, ale už na ten druhý vás upoutá bezprizorní helma bez pána. Měl některý fotograf takové štěstí nebo se spíše díváme na práci Photoshopu?

Náhodný optický klam

  • Obr

    Julian Beever dokáže s křídovými pastely doslova zázraky. Rád se inspiruje i antickou mytologií, jako v případě obrázku nazvaného Obr. Jiný v něm ale vidí díky stigmatům spíše trochu přerostlého Ježíše. Co vy?

 Cheap Jerseys 90