Iluze barev

Iluze barev patří do skupiny optických klamů, které jsou označovány jako fyziologické. Jsou založeny na kontrastu, trvání vjemu a iridiaci.

Jev iradiace (Helmholtzův klam) znamená, že černé znaky na bílém pozadí vnímáme jako menší než stejně velké bílé znaky na pozadí černém. Způsobuje to fakt, že každý svítící bod dráždí nikoli jen jedno její konkrétní místo na sítnici, ale i jeho okolí. Každý bod se zobrazí jako ploška, a proto se jasné ohraničení zdá větší.

Zrakový vjem není striktně ohraničený na dobu přímého podráždění buněk sítnice. Nevzniká a také nezaniká okamžitě jako reakce na vnější podnět. Doba doznívání takového podráždění závisí na intenzitě a vlnové délce světla. Obecně platí, že čím je vjem silnější, tím déle doznívá, a je-li způsobený osvětlením předmětu bílým světlem, trvá déle než při stejně intenzivním osvětlení žlutě. Intenzívní oslnění oka určitou barvou způsobuje následné snížení citlivosti na určitý okamžik. Klam trvání vjemu používají filmaři, například otáčející se rozsvícenou žárovku lidské oko vnímá jako spojitý světelný kruh.

Při pozorování více ploch s různým stupněm jasu nebo různě zbarvených ploch vznikají tzv. jevy kontrastu. Kontrast přitom může být barevný i černobílý. Příkladem je například Kanizsův trojúhelník, což je vnímaný obraz bílého trojúhelníku, který ale reálně neexistuje.  Kaniszův trojúhelník ukazuje schopnost našeho mozku propojit si pouze naznačené obrysy do kompletního tvaru. Mozek vychází z předchozí zkušenosti a tak se snaží chybějící informace i obrazy doplnit do uceleného vjemu (vidí to, co předpokládá, že by vidět měl).

Nefunguje to jen v černobílém provedení, ale i v barevných obrázcích. Modré obdélníky vypadají jako vytvořené ze dvou různých odstínů této barvy, ale to je jen iluze. Díky tomu, že v prvním sloupci je modrá plocha přerušovaná bíle a na v druhém sloupci černě, vnímám zcela totožnou modrou barvu různě. Stejný vliv na vnímání podkladové tyrkysové barvy má černá nebo bílá mřížka.

I pouhý obrys znaku na stejném pozadí změní vnímání. I když jsou znaky na stejném červeném pozadí, tenký bílý obrys části znaku změní v našich očích i modrou. Ale i tady nás klame, modrá je pořád totožná.

 

Zrak vás bude přecházet i z kostiček na tomto obrázku. Vidíte růžovou, bílou červenou a dva odstíny zelené? Chyba, na obrázku jsou jen tři barvy – bílá, zelená a červená.

Určité barvy ovlivňují hloubkovou interpretaci a velikost daného obrazu. Primární barvy nelze vytvořit kombinací žádných jiných barev obklopují na barevném kruhu barvy sekundární barvy, které vždy vznikají kombinací dvou nejbližších primárních barev. Terciální barvu vytvoří kombinace nejbližší primární a sekundární barvy atd. Z hlediska kontrastu obecně platí, že největší kontrast je u barev ležících na protilehlých stranách barevného kruhu. Největší tonální kontrast je u barvy černé a bílé.

 

Na iluzích barvy je ještě jedna zajímavost – ne každý vnímá barvy stejně. Některé jevy třeba někdo nikdy nerozezná a nemá to žádnou souvislost s barvoslepostí, ale jen se schopností vnímání obrazu a barev. Co vidíte na tomto obrázku? Jsou to jakési stylizované postavičky nebo nápis LIFT?

Více z této kategorie: « Geometrické klamy Iluze perspektivy »

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

Staňte se našim fanouškem

Nejlepší optický klam

  • Bezhlavý hokejista
    Bezhlavý hokejista

    V tomhle chumlu trupů a končetin je na první pohled těžké se zorientovat, ale už na ten druhý vás upoutá bezprizorní helma bez pána. Měl některý fotograf takové štěstí nebo se spíše díváme na práci Photoshopu?

Náhodný optický klam