Geometrické klamy

Zatímco tvary vnímáme zrakem a hmatem, obrysy můžeme vnímat jen zrakem. Zrakový klam je rozdíl mezi reálným předmětem a tím, jak vnímáme jeho obrazu. Geometrické optické klamy jsou založeny na geometrických vlastnostech zobrazených tvarů. Velmi často si jakoby pohrávají s naším vnímáním obrazu, na němž spousta věcí není tak, jak se nám na první pohled zdá. Do geometrických klamů patří například tzv. zdánlivá zkreslení, kdy naše oko vnímá stejné vzdálenosti jako odlišné, nebo vás nutí spatřit perspektivu i tam, kde žádná není.

Jedním z nejznámějších příkladů je úsečka, která je zakončena buď šipkami, nebo se rozdvojují do tvaru písmene „v“. Ačkoli se nám zdá, že úsečka se šipkami je kratší, jsou naprosto stejně dlouhé.

Obdobně se nám dvě čárky zdají jinak dlouhé v závislosti na tom, jaké je jejich okolí. Nevěříte? Změřte si obrázek vlevo. Čárka mezi vzdálenějšími konci sbíhajících se úseček vypadá na první pohled kratší, než její dvojče v pravé části obrázku. Oči nás prostě díky geometrii klamou.

 

Paggendorfův klam

Tento geometrický klam demonstruje vliv životní zkušenosti, která je nedílnou složkou vnímání a interpretace obrazových informací a jejich vjemů. Dvě šikmé části téže úsečky oddělené dvěma rovnoběžnými přímkami se jeví vůči sobě posunuté, ale jednoduchou kontrolou zjistíte, že tomu tak. Je-li totiž naprosto stejná úsečka pozorovateli ukázána jako obrázek napnutého lana, posun nevnímá.

 

Zöllnerův klam

Jiným příkladem jsou iluze, kdy pozadí s grafickými prvky změní vnímání zobrazeného tvaru. Čtverec se na pozadí se soustředěnými kruhy jeví jako prohnutý, i když jeho strany jsou rovné.

 

Müllerovův-Lyerschův srovnávací klam

Popisuje, jak se může vnímání stejného geometrického tvaru lišit, liší-li se jeho okolí. Dva stejné kruhy se ve srovnání s kružnicemi odlišných poloměrů, jimiž jsou obklopeny, jeví jako různě velké.

Šachovnice

Naše oči také velmi často klamou nejrůznější šachovnice. Pokud do klasického šachovnicového pole přidáte další prvky, třeba různé počty malých čtverečků, jako na tomto obrázku, vypadá to, jakoby se středová pole šachovnice zvlnila. Ale není tomu tak. Když si pole zvětšíte třeba lupou, zjistíte, že i středová pole šachovnice zůstala stejně rovná jako pole na okrajích, kde žádné čtverečky doplněny nejsou.

Jiná šachovnice zase způsobí, že vás doslova budou oči přecházet. Podívejte se třeba na tuto šachovnici složenou z obdélníčků se středovým kruhem, v němž jsou stejné obdélníčky postaveny kolmo. Když trochu odstoupíte od monitoru, nemáte pocit, že pole uvnitř kruhu se dala do pohybu?

Někdy stačí na ošálení našeho vnímání jen malý posun. Podívejte se na následující obrázek. Vidíte šikmé černobílé pruhy? Omyl. Jsou to pruh složené z naprosto stejně velkých čtverečků, takže pruhy nejsou šikmé, ale rovnoběžné. Stačilo jen posunout každý pruh o pár milimetrů a naše oči viděly něco úplně jiného.

Jiný typ posunu stejných pruhů zase vyvolá dojem, že se díváme na lichoběžníky. Ale omyl. Jsou to pořád ty samé čtverečky jako na předchozím obrázku, jen jsme je viděli zase trochu jinak.

 

Fraserova spirála

Ve skutečnosti se vlastně o žádnou spirálu nejedná. Na obrázku jsou pouze soustředné kružnice, ale my ho přesto vnímáme jako spirálu. Zatím se nikomu nepodařilo vysvětlit, jak tento optický klam funguje. Pouze se předpokládá, že kombinace překrývajících se oblouků a malých grafických prvků pod soustřednými kružnicemi oči přinutí ke stočení pohledu do středu. A to právě vytváří iluzi spirály.

 

Více z této kategorie: « Hermanova mřížka Iluze barev »

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

Staňte se našim fanouškem

Nejlepší optický klam

  • Bezhlavý hokejista
    Bezhlavý hokejista

    V tomhle chumlu trupů a končetin je na první pohled těžké se zorientovat, ale už na ten druhý vás upoutá bezprizorní helma bez pána. Měl některý fotograf takové štěstí nebo se spíše díváme na práci Photoshopu?

Náhodný optický klam

  • Auta v řadě

    Díky postavení očí máme někdy tendenci vnímat stejně velké předměty jako odlišné jen proto, že od nás nejsou ve stejné vzdálenosti. Srovnejte kola prvního a posledního vozu – pořád se vám zdá, že jde o tři různá vozidla?

 Cheap Jerseys 90