Dvousmyslné obrázky

Dvojsmyslné obrázky jsou jedním z příkladů optického klamu (neboli optické iluze). Jde o nesprávné nebo matoucí vnímání reality. Oko snímá nějaký obrázek, ale mozek ho interpretuje jinak, než jak je opravdu zobrazen. Člověk pak např. na obrázku vidí něco, co na něm vůbec zobrazeno není, případně si vybere jen jednu z možných interpretací.

K optickým iluzím dochází díky zrakovým receptorům, umožňujícím zpracování zrakových vjemů, kterých je na oční sítnici asi 130 miliónů. Receptory jsou mezičlánky napojeny na nervová vlákna. Ta se ale nespojují přímo do zrakového nervu, protože v místě, kde zrakový nerv opouští oko směrem do mozkové kůry, je asi dvoumilimetrové místo, kde žádné receptory nejsou. Toto místo se označuje jako slepecká skvrna a je příčinou našeho matoucí vnímání obrazu.
Během vnímání obrazu probíhají chemické a fyzikální procesy, kdy oko přijímá elektromagnetickou energii. Receptory v oku tuto energii transformují na nervové stimuly. Ty jsou dále vedeny očním nervem až do mozku. Stimuly jsou zpracovány v mozkové kůře, což teprve umožní jejich rozeznávání. Při interpretaci těchto stimulů využívá mozek jak dříve získané zkušenosti, tak i nové informace, které do mozku putují prostřednictvím ostatních smyslových orgánů. I stejný objekt můžeme vnímat odlišně kvůli kontextu. Tak například v přírodě naše vnímání ovlivňuje horizont, stromy a další prvky.
A stejně tak mozek postupuje u dvojsmyslných obrázků, když si z různých variant obrazu vybírá, co vidí. Varianty mohou být dvě, tři, ale i mnohem více. Vnímaný obraz pak na základě svých zkušeností zpracuje do něčeho smysluplného. Protože trojrozměrná realita se na sítnici promítá dvojrozměrně, je prostorové vidění jevem velmi složitým a komplexním. Mozek si nejprve musí vnímané vyobrazení dešifrovat a zrekonstruovat jako trojrozměrné. A právě tady vzniká několik možných interpretací.
Typickým příkladem je například černý pohár na bílém pozadí, který ale může být vnímán také jako dva bílé profily tváří na černém pozadí. To, zda vidíte tváře nebo pohár, případně třeba svícen, neznamená, že vnímáte chybně či správně, jsou to jen různé varianty vnímání téhož.
Typické jsou obrázky krajin, zvířat či lidí, které dohromady tvoří lidskou tvář. Takovým příkladem je například obraz Rodina ptáků, jehož autorem je Octavio Ocampo, nebo jiný obraz od stejného autora s květinami a motýlem. Dvojsmyslné obrazy jsou někdy inspirovány i fantaskními světy, jako například tento most (nebo lodě?).
Podle studií psychologů neexistují velké rozdíly mezi vnímáním obrazů mezi muži a ženami, ale podstatným vlivem je věk osoby, která obraz vnímá. Například na této láhvi uvidí dítě několik delfínů, zatímco dospělý objímající se nahou dvojici.
S vnímáním obrazu je to trochu jako s dvojsmyslnými poznámkami či vtipy, někomu to dojde hned, někdo není schopen odlišný výklad obrazu najít, ani když mu ho ukážete. Proto půvab dvojsmyslných obrázků po malířích a graficích brzy objevili i fotografové. Tak se například kupa smetí může jevit jako dvě sedící postavy, nebo postava stojící v měsíčním svitu vypadá, jako by měsíc nesla pod rukou.
Široké spektrum uplatnění našly dvojsmyslné obrázky i fotografie hlavně na sociálních sítích.

Více z této kategorie: « Droste efekt Fotografická mozaika »

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

Staňte se našim fanouškem

Nejlepší optický klam

  • Bezhlavý hokejista
    Bezhlavý hokejista

    V tomhle chumlu trupů a končetin je na první pohled těžké se zorientovat, ale už na ten druhý vás upoutá bezprizorní helma bez pána. Měl některý fotograf takové štěstí nebo se spíše díváme na práci Photoshopu?

Náhodný optický klam

  • Květinový obličej

    Náš mozek má sklon dodávat věcem známé obrysy a nikde jinde se mu to nedaří lépe než v rozmanité rostlinné říši. Ale Pusa květiny je přece jen o něco realističtější, co říkáte?