Své jméno získal tento optický efekt podle obrázku na obalu kakaa Droste z roku 1904, na kterém je žena, držící dvě věci s obrázkem sebe sama – šálek a krabici kakaa. Na nich jsou zase menší obrázky téhož atd. Značka Droste patřila mezi přední dodavatele kakaa v Holandsku. Tento obrázek byl po mnoho desetiletí a stále ještě je s drobnými úpravami symbolem domova. O širší rozšíření toho termínu se údajně zasloužil básník a publicista Nico Scheepmaker v druhé polovině 70. let 20. století.
Droste efekt, který se tak tehdy samozřejmě ještě nejmenoval, byl použit například Giotto di Bondonem v roce 1320 v jeho Stefaneschiho triptychu. Ve středověkých knihách najdeme mnoho příkladů obrázků, které obsahují knihu samu, nebo obrázek okenní tabule v kostelech zobrazujících to samé miniaturní okno.
Droste efekt byl použit také na obalech másla značky Land O'Lakes zobrazující indiánskou ženu, která drží balíček másla s obrázkem jí samotné. Podobně použila stejný efekt firma Morton Salt. Také obal gramofonové desky skupiny Pink Floyd z roku 1969, konkrétně jejího alba Ummagumma zobrazuje členy skupiny sedící a stojící u zdi, na níž je obraz. Na obraze je namalována ta samá scéna jen v pozměněném rozestavení členů skupiny a pokračuje to se všemi čtyřmi členy kapely. U čtvrtého člena byl použit obraz z jejich předchozího alba A Saucerful of Secrets. 
Také populární logo sýru Veselá kráva užívá stejný Droste efekt, protože její náušnice jsou krabičkami sýru, na nichž je opět obrázek stejné krávy a tak dál až do nekonečna.
V roce 1956 použil holandský výtvarník M. C. Escher Droste efekt v neobvyklé litografii s názvem „Print Gallery“. Ukazuje mladého muže prohlížejícího si obrazy na výstavě v galerii. Mezi budovami zobrazenými na tisku paradoxně vidí tu samou galerii, v níž sám stojí.
Droste efekt využívají některé fotografické či grafické programy, které používají takzvaný Droste editor. Zvolenou část fotografie stočí do spirály a vytvářejí opakující se motiv. Pro takovou úpravu se ale nehodí jakýkoli obraz či fotografie. Je vhodné si proto vybrat obraz s výraznou centrální oblastí a dostatečně velkým okolím.
Právě digitální umění, ať už fotografie či grafika, případně kombinace obou, využívá Droste efekt v současnosti nejčastěji. Objevuje se také v reklamě, v komiksech, ale třeba i v animovaných filmech, jako jsou například The Simpsons. Droste efekt využívají také animovaná gify. Jsou vytvořeny tak, že „nekonečně“ zoomují do stejného obrázku se znázorněním stejného obrázku. Jeden z prvních takových gifů využívajících Droste efekt byl gif nazvaný „Fraktální babička“, který zobrazoval ženu v modrém, která má na ruce kopii sebe sama. První známý post s tímto gifem pochází z webu s fotografiemi a obrázky Moonbuggy, který má Google poprvé uložený ze 7. listopadu 2007. A pak se podobný styl obrázků rychle rozšířil.