Synestezie

Synestezie je slovo řeckého původu, které vzniklo ze slov syn (spojení) a aesthesis (cítění, vjem) Jedná se o sdružení vjemů dvou nebo více tělesných smyslů, kdy originální vjem jednoho smyslu evokuje vjem jiného smyslu, který je k onomu původnímu přiřazen. V některých případech se může jednat také o společné vnímání různých vjemů stejným smyslem, ale druhý z těchto vjemů není fyzicky skutečně vnímán, jeho příjemce ho pouze cítí.  

Synestezie má v podstatě nekonečné množství forem, z nichž k nejčastějším a neznámějším patří spojení grafického symbolu, což může být číslo, písmenko, značka…., s určitou barvou. I když tvar i barvu vnímá jeden smysl, totiž zrak, skutečně viděn je jen grafický symbol a vyvolaný vjem barvy pozorovatel jen vnímá. A ani to neplatí stoprocentně, protože i symbol nemusí být ve skutečnosti zaznamenán zrakem.

Jinou častou kombinací může být třeba propojení zvuku či nějaké hudby s konkrétní barvou, přičemž propojení vjemu akustického a optického se označuje jako synopsie. Pokud poslech hudby nebo nějaký zvuk vyvolá v člověku vizuální vjem, je tento jev označován jako fotisma, pokud vizuální vjem evokuje naopak zvuk nebo konkrétní hudební skladbu, jedná se o fonisma. Popsána byla fotismata díky ruskému hudebnímu skladateli Nikolaji Rimskému-Korsakovi, který barvy přiřazoval k jednotlivým tónům (c= bílá, d=žlutá, e=safírová modrá, f=zelená, g=zlatá, a=růžová, h=tmavomodrošedá). Jiný hudební skladatel Francouz Olivier Messiaen barvy nepřiřazoval konkrétním tónům, ale celým tóninám a konkrétnímu hudebnímu výrazu. Údajně třeba na zkoušce orchestru řekl: „Hrajte to víc zeleně.“ Dokonce i v hudebních kritikách se může objevit něco podobného, když kritik napíše, že nějaké dílo bylo temné.

Jinou formou propojení je personifikace, kdy je konkrétní číslo, písmeno, nebo i datum spojeno s určitou osobou, neboli personifikováno. Typickým příkladem je 68, což je číslo dresu jedinečně spojené s Jaromírem Jágrem. Nebo „čtyřka z Liverpoolu“, což jsou Beatles, a řada dalších podobných propojení.

Vjemy mohou vyvolávat i psaná či mluvená slova. Ta mohou evokovat grafické vjemy, kdy slovo vyvolá představu obvykle geometrického či jiného útvaru, případně slovo, které vyvolá vjem chuťový. Mně tak slovo Řecko vždycky vyvolá chuť tzaziki, ale tato forma synestezie není moc obvyklá.  Obdobně může slovo vyvolat i čichový vjem.

Zrakový vjem může vyvolat také hmatový vjem, tedy pocit dotyku sledovaného objektu, případně i celého zorného pole. Jiní lidé zase vnímají časový úsek jako grafickou nebo prostorovou představu, kdy se například časový úsek vybaví jako silnici s patníky na okraji, které symbolizují jednotlivá data.

Výskyt synestezie je u jednotlivců značně rozdílný. Pro někoho je to zcela přirozené a synestezii zažívá celý svůj život, pro někoho to může být pouze dočasná zkušenost, další ji nezažijí nikdy. Podle některých studií se synestezie projevuje zhruba šestkrát častěji u žen, a vyskytuje se častěji u umělců než u jiných zaměstnaneckých skupin lidí. Častěji se objevuje také u pacientů s některými psychickými chorobami, například schizofrenií. Schopnost vnímat synestezii je také částečně dána geneticky. Její přesné určení je relevantním protože tento způsob vnímání je čistě individuální a nedá se přesně změřit.

Více z této kategorie: « Streetart Zöllnerova iluze »

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

Staňte se našim fanouškem

Nejlepší optický klam

  • Bezhlavý hokejista
    Bezhlavý hokejista

    V tomhle chumlu trupů a končetin je na první pohled těžké se zorientovat, ale už na ten druhý vás upoutá bezprizorní helma bez pána. Měl některý fotograf takové štěstí nebo se spíše díváme na práci Photoshopu?

Náhodný optický klam

  • Nuda ve škole

    Co dělat, když školní výklad tak úplně nenaplnil očekávání vaší ratolesti? Dejte jí do ruky bílý papír a nějaké barvičky a s trochou štěstí se z ní stane budoucí mistr optických klamů. Zkusili byste si něco podobného také nakreslit?

 Cheap Jerseys 90